pondělí 23. května 2016

Z víkendu...

 Rododendron ve váze po dvou týdnech rozkvetl. Fialově na krbové římse zprava.
Fialově, to pro ten máj, na krbové římse zleva. 
Před bouřkou a po bouřce. Ani satelit nešel, hřmělo, ledové koupy padaly, pak zas chvíli slunečno a znova déšt. Alenko, budka je zpět. 
Po procházce s nůžkama. Zkouším, zda se pnoucí-nevím co-zakoření ve vodě. Byla by to krása, už vidím, jak se plazí po plotě! Snad bude... 
 Taky jsem otrhala v záhonku na parkovišti pár snítek levandule, je taky ve vodě, ale nevím, zda se takto dá množit. Hlavně by šla jen do květináče a před dům, kde je celé dopoledne slunečno. Tedy, pokud neprší!
 Hledík od Irenky z vesnice. Jde za sluníčkem, tak nevím, zda se mi povede, aby z rostlinek vyrostly ty velké kytky, co jsou v Googlu na fotkách.
 V záhonech, co jsem udělala na dvoře v bývalém bydlišti, zůstala kala, kterou mi předloni dala taky Irenka. Tak jsem ji byla vydloubnout s lopatkou. Pěkně se tam za těch pár měsíců, co už tam nebydlím, rozrostla. Záhonky jsou tam zpustlé, nikdo už o ně nepečuje a na dvorku ještě větší nepořádek. Vůbec se mi po tom malém tmavém bytečku nestýská. Kalu jsem přidala do nového záhonu tady, kde po dešti vylezlo spousta dalších kamenů. Ale zemina naštěstí moc neklesla, rostlinky přežily i kroupy!
 Mazánci, pořád by jedli. Mají to tak všichni hafani? Jak něco držím v ruce, už panáčkují. Hlavně Kesyna, ta má hlad pořád, od rána do noci!
Takhle za mnou hopsá po dvou...a to jsem držela fotoaparát, přála bych Vám vidět ty tance a kolečka , když jdu třeba do lednice....
Svetr - jde to pomaleji, protože na vzorek se musí dávat pozor. Když u pletení jdu párkrát pustit hafánky, něco mne zaujme v TV, někdo zaklepe atd. jsem mimo. Pak na konci řady , zbyde oko nebo chybí a vím , že je někde chyba, takže najít ,vypárat až k chybě a řadu uplést znova. 
Děkuji Vám za komentáře, mám z nich vždy radost! Mějte se fajn !

úterý 17. května 2016

Radostně pod mrakem....







Dnes chvílema pod mrakem deštivo. Ale to ani mne ani Renatu, která mi vydatně pomáhala nezastavilo! Už v deset ráno jsme se vrhly spolu do práce. Už nás obě bolí ruce, kolena i záda, ale vidina ,že snad to dnes doděláme , nás hnala dopředu. Vlastně dozadu, na konec záhonku. Včera jsme spolu v Pergole vybraly kytky. U Aničky jsem si vypsala na jejím báječném blogu o zahradách rostliny, hodící se se do mokré ,jílové půdy. Bohužel jich tu z nich měli jen málo. Ale i za to málo jsem nechala v Pergole dost velkou sumu. Nevadí, nemusí být vše najednou. Uvidím, jak se rostlinky uchytí a zda vůbec mají šanci přežít. Keře ještě vysazené nejsou. A dnes ještě půjdeme za chvíli nastříhat přísavník tříprstý, psí víno, které chci zkusit dozadu ke zdi vysadit. Nejsem profesionál, možná se někomu můj záhon nemusí líbit, ale já z něj mám obrovskou radost. Však ty z Vás, co můj blog sledují , ví, kolik už jsem na něm vypotila potu. Jen třikrát jsem to celé zryla. Všechny kameny okolo záhonu a okolo domku v uličce , jsou vybrané z tohoto kousku. Na zrušený kopec čehosi a zasypaný důlek jsem zasila kilo travního semínka. Uvidím ,zda něco vyroste. Pořád je a ještě spousta práce bude! Ale i tak mne už pohled do zahrady těší!V záhonkujsou astry, bohyška, dvě hortenzie, brslen, třapatka u plotu semínka měsíčku zahradního, pár letniček. Ted jen aby se chytly a všechno mi to neuhynulo! Renata mi řekla, když jsem dosázela:" mazej pro foták a vyfot to, než to tu v dešti chcípne! Má pršet celý týden" Tak já budu doufat, že mne ty rostlinky slyšely, jak je při sázení nabádám, aby hezky rostly, že se na to těším!

pátek 13. května 2016

Slunečno pracovně...

Dnes slunečno. takže já lopatu, kolečko, malou lopatku, ještě menší lopatku, takovou malou vidlici, hrábě, kbelíky, ruce ,nohy ,záda, kolena!!! Tvořím záhon. Drtím zryté hroudy, vybírám opět haldy kamenů, kamínků. Z kamínků obloučky, lemy, juchů...
Když se vyspala Renča, přišla mi na pomoc. Zvládly jsme sedm koleček nandat a já sedm kbelíků z té haldy vzadu. Renata ve tři odjížděla pryč, tak já si hrála na záhonku.Sama kolečko bohužel nezvládám. Chybí mi síla a nebo kondice, na břiše jsem si jen s kbelíkama vytvořila velkou modřinu. Podle úředníka, navštíveného ve středu jsem zdravá a schopná jít do práce. No nevím, do schodů jsem lezla po čtyřech. Ke všemu mne začala bolet obě kolena. Ne dnes, už delší dobu mne bolí každý krok do schodů a taky bolí ramena.Tak makám, ale pomaloučku, polehoučku. Jednou to bude...doufám!
Krásky- hortenzie do záhonu. Ta menší je z Aldi, myslela jsem ,že převoz  nepřežila. Z Aldi byla příšerně přelitá a taková zvadlá. Plno listů i květy opadaly.  
Druhá je z Cavanu, kde jsem měla ve středu slyšení -odvolání proti zamítnutí disability příspěvku. Nemám z toho dobrý pocit. Takže nyní budu čekat na rozhodnutí ,tři až šest týdnů. Musela jsem si udělat radost. Když jsem ve Woodyes viděla tuhle poslední krásku, byla moje! Kabelu, tašku plnou dokladů , nákup a tuhle kytku jsem nesla statečně až domů.
 A v jedné z tašek ještě keře. Motýlí keř vlevo a zlatý déšt. Jen čekám po zmrzlých už půjdou ven!
 Ze Slovenska jsem si u Andrjky z blogu revedevivre objednala tyhle mně se do obýváku hodící svícny. V jednom bude svíčka a z druhého podle návodu samotné Andrejky bude váza.
 Hodí se mi k soupravě kovových polic z Ikey.
 Smotala jsem Malabrigo. Přadena na kolenou, v sedě večer u televize. Už hledám nějaký dobrý návod na svetřík.
 Jedna šarže, ale každé klubko jiné. Jsem moc zvědavá, jak bude pletenina vypadat.
A po večerech pletu svetr s krajkou. Z Drops Air, ze kterého jsem pletla vyplétaný svetr. Něco mi zbylo, něco klubek jsem přikoupila a našla na Ravelry návod. February Ladyes sweater.
A pejsci jsou nejštastnější vedle mne. Venku jim bylo teplo, spali na koberečku vevnitř v kuchyni u dveří. Občas mne přišli zkontrolovat. Jak jsem si sedla, šup už jsem je měla oba na klíně.  přesně jako nyní, Chlapeček u mne a Kesynka vedle mne! Krásný víkend Vám všem, snad mi vydrží počasí a zítra budu pokračovat

středa 11. května 2016

Dokument "Tak daleko, tak blízko"

Národnú filmovú cenu Slnko v sieti 2016 v kategórii najlepší dokumentárny film (za roky 2014 a 2015) získal film Tak ďaleko, tak blízko. Ďakujeme: Jaro Vojtek, Peter Harum, Barbara Harumová Hessová, Marek Leščák, Kateřina Nakládalová, Noro Hudec, Michal Nejtek, Dušan... ( z internetu)


Díky Alence ze Slovenska za mnou doputovalo CD s tímto dokumentem. Součástí dokumentu je totiž i natáčení s jejich synem Milanem, v bezprostředních situacích. Jeho dialogy mne zaujaly, i jeho názory.  Konečně jsem sehnala CD přehrávač ( protože v počítači mi CD nešlo přehrát) a dokument jsem včera v klidu shlédla. Dokument se natáčel dlouhých sedm let a je o životě rodin s dětmi, postiženými autismem.
 V dokumentu je vidět , jak náročné toto soužití je. Příběhy dětí a jejich rodičů  nutí diváka k zamyšlení. Jak musí být náročné pro matku či otce se vyrovnat s vývojovou poruchou, která se nemusí ukázat hned při narození dítěte. Různé formy této poruchy jsou náročné pro všechny a mnohdy nepochopitelné pro okolí. V obchodech, v čekárnách u lékařů, ve škole, se mockrát na rodiče a jejich dítě  lidé dívají jako na osoby , které nezvládájí chování svého syna či dcery. Přitom děti si žijí ve svém světě a mnohdy nedokáží vyjádřit rodiči cit či lásku, která se jim od nich dostává ve veliké míře.  V jednom z příběhů se setkáme i z rozpadem manželství a tak někdy trpí i partnerská láska.  Ne všichni jsou silní a vyvolení nést tento kříž! Obdivuji statečnost, bezbřehou trpělivost a lásku  rodičů, kterým osud nadělil tuto zkoušku. Určitě přijdou i chvíle, kdy se cítí na dně a vyhořelí, ale péči o svého potomka nevzdají, dokud mají síly a schopnost. Nevšední dokument ve mně zanechal hluboký zážitek a ještě dlouho po jeho shlédnutí se mi různé scény v hlavě a myšlenkách stále vracejí a hned tak z mé hlavy nezmizí. Pokud máte možnost dokument vidět, doporučuji. Tak moc bych si přála, aby se všem matkám rodily jen zdravé děti! Bohužel realita je jiná a já si vážím všech těch, kteří se s láskou starají o své jakkoliv postižené dítě!

neděle 8. května 2016

Nakoupeno...

V týdnu jsem ve městě sháněla knoflíky a při té příležitosti se podívala i do Charity shopů. A v jednom našla tohle:


Plný pytel čisté vlny za deset eur! Balík jsem si nechala schovat a šla domů pro tašku na kolečkách. V pytli je asi deset přaden, béžové, hořčicově žluté, tmavo hnědé vlny.
Včera jsem smotala jedno přadeno. K ruce si vzala kuchynskou váhu a klubka vážila. Každé má zhruba deset až dvanáct deka.
To je výsledek motání jednoho přadena. Ještě je jich v pytli asi devět. Budou ponožky, možná nějaká deka. Na svetr je vlna docela ostrá. zkusím uplést ponožky a vyprat je, jsem zvědavá, jaké pak budou na omak. Vlnu do charity shopu dala starší paní, která z vlny vyráběla tkané koberce. Nechala jsem tam na sebe telefon, kdyby paní přišla , že bych si s ní ráda popovídala o jejím tkaní. Vzhledem k tomu, že klubko vlny na ponožky tu stojí okolo devíti eur, byl to dobrý nákup. Celé deštivé období budu mít z čeho tvořit!
Ale udělala jsem si i velkou radost, za podstatně jiné peníze dalším nákupem. On-line z Anglie. Malabrigo sock, Malabrigo lace a Wendy Air mohér.



Z Lace bude dárek, z mohéru také a Malabrigo je pro mne. Je tak příjemné na omak a ty barvy! Jen ještě nevím, co z něj bude. Nejdřív musím doplést resty ,ale i tak budu hledat nějaké návody na svetřík.Už se těším! 

pondělí 2. května 2016

Jehlice do vlasů

Dnes tu byla návštěva. Irenka s jejím partnerem Vládíkem. On mi přivezl ukázat a nechat vyzkoušet ve vlasech, jehlice do vlasů. Jeho vlastní výroba. Jehlice jsou oboustranné. Podle mých doporučení z minulé návštěvy vytvořil ještě krásný hřeben,který se hodí do drdolů. Zajímal by mne  i jeho, Váš názor. Myslíte si, že by se tyto jehlice ženám a dívkám ,které mají dlouhé, nebo delší vlasy líbily? Byly by prodejné, z kvalitního, tvrdého, exotického dřeva? Třeba z ebenu...například, nebo bílého dubu. Líbí se Vám jejich design? Já mu doporučila jehlice ještě trochu zesílit, protože vím, že slabší jehlice se například v mých vlasech zlomí. Zatím Vláda tvoří návrhy a zkouší je vyrábět. Hledáme na nich mouchy a on se je snaží vychytat. Moc bych mu přála, aby mu jeho koníček přinesl nějaké výsledky. Však Irenka mi říkala, kolik hodin tráví v dílně.  Já mu ještě doporučila zkusit i jehlice na pletené šátky, knoflíky. Tady je třeba problém sehnat hezký dřevěný knoflík, větší velikosti. Poprosím Vás tedy o názor, komentář...i Vláda si rád Vaše názory přečte.






Ani Irenka nepřijela s prázdnou. Přivezla mi větývky rododendronů do vázy. Jsem zvědavá, zda a kdy rozkvetou. Venku dnes bylo ještě hodně aprílové počasí.Během dne chvílema foukal studený vítr, svítilo slunce ale padal i déšt a ledové kroupy. 
Za případné poznatky a komentáře Vám moc děkuji i za Vládu. Ten bude jistě můj blog sledovat  a je zvědavý na Vaše názory !