pondělí 23. dubna 2018

Jarní výměna

Marta z blogu "Vše, o co se zajímám" https://vseocosezajimam-martula.blogspot.ie/ pořádala i letos 
Jarní výměnu. Já se zúčastnila již po několikáté a tvořila jsem pro Janičku U. ,která nemá blog, ale do výměny se také přihlásila. Pro mne tvoří Dana, ale ozvala se mi ,že nestíhá odeslat dárek včas, tak na balíček od ní stále čekám. Protože jsem tvořila v době, kdy bylo tady i tam u Vás ještě docela chladno, upletla jsem Janičce ponožky ve veselých jarních barvách a uháčkovala jí k ponožkám ještě dečku. Dnes mi od Jany došel email, že balíček dorazil a že se jí dárek líbí a tak se mohu pochlubit svým tvořením.


Děkuji Martě za pořádání Jarní výměny a až mi dorazí dárek od Dany, určitě Vám ukážu, co pro mne vytvořila ona. 
Vám všem přeji krásný jarní týden a doufám, že teplé dny konečně dorazí i sem do Irska. Dnes máme opět šedivo s občasnou sprchou!

pátek 6. dubna 2018

Velikonoce,návštěva a pletky...

Na Velikonoce jsem tu měla návštěvu. Jitky a Pepíčka ,co tu byli za mnou o vánoční svátky, dceru Katku s jejím přítelem Simonem. Přiletěli ve středu večer do Dublinu, kde byli na hotelu až do pátku dopoledne a pak přijeli odpoledne ke mně do Virginie. V Dublinu si prošli památky, byli na dvou prohlídkách v Jameson company a taky v pivovaru Guines. A taky našli náhodou český pub PIFKO v Dublinu, což je docela pobavilo!



Má letošní skromná velikonoční výzdoba. A ani jsem nepekla nic sladkého, protože návštěva mne předem upozornila, že sladké vůbec nejedí. Ale maso, to že chtějí ochutnat všechno. Takže měli pravé bifteky, irské stew, každý den irské snídaně se sosíky, vejci, slaninou a fazolkama, s grilovanou zeleninou. Taky jeden večer čerstvé ryby, na slaném másle a dušenou zeleninou. Měla jsem pocit, že stále jen vařím a myji nádobí. Taky jsem jim upekla slaný závin, plněný míchanými vejci, mozarelou, šunkou a dušenou zeleninou, když už jsem nemohla péct mé oblíbené sladkosti.


Taky jsem nakoupila kytičky, ale stále čekají...prší a na zahradě je rybník, tak se snad dočkáme i tady tepleších dní a budu moct začít konečně s prací na zahradě.


V neděli jsem návštěvu vyvezla i s Chaliem k moři do Bettystownu, asi 76 km odsud. Byl takový vítr, že jsem myslela, že z Charlíka na vodítku bude za chvilku létající drak ve vzduchu! Ale bez vodítka se mu lítat po pláži MOC líbilo, dokonce mi zdrhl asi půl km od nás za ptáky, které se snažil chytat. Měli jsme pak všichni co dělat ,abychom ho chytli. Celou cestu zpět v autě pěkně spal a pomalu z něj opadával písek.

Charlie byl štastný, celou dobu nosil střídavě nám všem třem hračky a házeli jsme o stošest! Vyprovodili jsme je v úterý odpoledne na autobus, který měl 45 minut zpoždění a myslela jsem, že Kačka se Simonem poletí až další den, ale naštěstí to stihli. Pro ně naštěstí, museli už ve středu do práce. Nám návštěva chybí a Charlie urputně škrabe na jejich dveře pokoje a ještě dnes u nich knučí a hledá je.


Skoro dopletené šatičky , už chybí jen doplést rukávky.



Jitka si přála uplést nízké ponožky na spaní , ale já je stihla doplést až včera. Vůbec to nevadí, poletí v obálce, i se šipkama, které jsme byli vyzkoušet v Irském pubu tady ve Virginii. Katka i Simon házejí za různé kluby a dokonce jedou v červnu do Itálie ,na Mistrovství Evropy v šipkách.


A ještě se pochlubím novou květinou na krb. Musela jsem si udělat radost a tak mám "Ficus ginseng" z Lidlu za třináct eur. I s květináčem je to super cena, keramické květináče jsou samy o sobě daleko dražší zde.

Bohužel víc fotografií nemám, nějak jsem nestíhala fotit. Ale svátky i přes špatné-normální irské počasí jsme si užili. Spousta jídla, dobré vínko, zapálený krb , večery s kartama a kostkama a nebo jen tak s vyprávěním a uteklo to rychle... 

Moc Vám děkuji za Vaše návštěvy u mne na blogu a taky za komentáře. Z těch má vždy upřímnou radost! Mějte se fajn a všem nám přeji trochu sluníčka a modré oblohy a teplo!

pátek 23. března 2018

Charlie, buchty a pletení....

Minulý víkend opět v Irsku napadl sníh.Charliemu se sníh moc líbí, mně už o trochu méně. Já doufám v skrytu mé duše, že to byl opravdu poslední pozdrav Paní Zimy a že už bude trochu lepší počasí a konečně nastane Jaro. Nemohu se ho dočkat!


U Zdenky Zachové jsem na blogu viděla fotografii buchet, pravých českých a protože jsem je dlouho nedělala, zkusila jsem je upéct. Tvarohové. Přijela Irenka s Vládou, ochutnali ke kafíčku, pak jsem zabalila pár kousků na ochutnání přátelům a já si vychutnala s hrnkem čaje tu poslední. Budu je muset zase někdy upéct, byly výborné. 


A protože mi už moc chybělo pletení, nahodila jsem na letní šatičky pro dceru jedné blogařky, která na ně čeká od Vánoc. Zúčastnila jsem se Vánoční výměny, ale nakonec jsme se spolu s druhou blogerkou z časových a osobních důvodů domluvily, že si dárky vyměníme později, tak se snažím šatičky uplést a odeslat, aby je malá mohla nosit, až budou krásné jarní dny. Jen s Charlíkem je to boj. Už asi třikrát mi ukradl klubko a běžel z obýváku do kuchyně, já za ním s jehlicema a pleteninou, on oběhl několikrát stůl a já pak motala zpět klubko. A tak ho učím, že tohle nesmí a že klubíčka jsou moje ne jeho hračka. 



Na poslední fotce už opět namotané klubko a mohu pokračovat! Zatím jsem klubko uchránila, tak snad se Charlie naučí, že když pletu, tak pletu a nemám čas si hrát. I když i tak občas hodím balonek... nevydržím to jeho knučení a ten pohled...



A za další tři dny jsem po kouskách pokročila. Je to opravdu náročné, protože Charlie už skoro přes den nespí a tak mohu plést jen později večer, když si u tv na chvíli zdřímne a to už je opravdu minimálně.



Moc Vám všem děkuji za čas strávený u mne na blogu a Vaše milé komentáře. Přeji všem pěkný a snad slunečný nadcházející víkend!


neděle 11. března 2018

Můj týden ve fotografiích....

Předminulý týden nás Dáša  vyzvala vytvořit sedm dní ve fotografiích - https://fotodasaf.blogspot.cz/2018/02/fotograficka-vyzva.html. Tak se podívejte , co jsem nafotila:

Pondělí 5.3.


Charlie na kožešině těsně před usnutím. Vzácná chvilka klidu. A jeho štěněcí srst půjde tento týden dolů.

Uterý 6.3.




Zbytky sněhu po kalamitě na zahrádce. Charlie sleduje ptáky , lítající nad zahradou a zuřivě na ně štěká. A jak vidíte, už jsme navštívili báječnou Emmu s Lisdufu, která ho ostříhala, vykoupala, vytrhala mu chloupky z uší, vyčistila uši a ostříhala drápky. Moc se mu to nelíbilo a vypadá už jako dospělý pes. 13. března mu bude šest měsíců.

Středa 7.3.



Ve středu jsem jela do Navanu do nemocnice na krev a pak byla nakoupit kousek od nemocnice v místě , kde je TK-Max obchod, domácí potřeby , velký Petshop a také velký obchod For garden.


8.3. Mezinárodní den žen -čtvrte



Akorát na Mezinárodní den žen mi dorazil balík od Jitky a Pepíčka, kteří tu byli na Vánoce a v něm mimo jiné jsem našla parfem Celebrity woman, knížku Bábovky a čaj, který mi koupili na Srí lance na čajové plantáži a který je balený pro královské rodiny.Kytičku tulipánů jsem dostala od V., o kterého pečuji. Měla jsem z balíčku i kytky radost.

Pátek 9.3.



V pátek jsem umyla okno a dveře v kuchyni a těsně po umytí se spustil liják s ledovýma kroupama. Ale Charliemu je to jedno. Po dešti se klidně proběhne po záhonech a tlapky a tlamu mu myji několikrát za den. 

Sobota 10.3.



V sobotu jsem připravila vlnu na pletení ponožek, našla si návod, že zkusím večer plést. Rychle uvařila a pak jela k V. ,protože měl holčičky. Dostali od tatínka kuchynku, tak jsme "vařily a pekly" a tatínek ochutnával... Přijela jsem domů až po sedmé večer.


Neděle 11.3.


A dnes jsem uvařila bramborovou kaši, řízky v kukuřičné strouhance. A upekla z listového těsta ke kávě šátečky z listového těsta, plněné jablky a broskví. Přijela návštěva na kávičku a už jsou pryč!

Tak snad jsem zadání výzvy splnila. Možná to měly být jen fotografie bez psaní, ale snad to nevadí. 
Hezký zbytek neděle Vám všem, já jdu zatopit v krbu a snad se dostanu konečně k pletení těch ponožek. 

sobota 3. března 2018

Větrnosněžno

Do Irska dorazila bouře Emma a také "beast" z východu a sní sněhová nadílka, co tu nebyla od 80tých let a je z toho kalamita. Nefungují obchody, úřady, nejezdí pošta, školy jsou zavřené, spoustě domácností zamrzla voda . U nás ve Virginii dnes už obchody fungují, pokusila jsem se ráno dojet do nebližšího pro dřevo a brikety do krbu a vrátila se s prázdnou. U vjezdu na parkoviště byla zapadlá ve sněhu dodávka a odhrabávali ji. Tak jsem to otočila a jela krokem opatrně zpět. Topím v domku plynovým topením a krb dnes teda už nezapálím. Nebudu riskovat raději budu pěkně v teple domova. Nafotila jsem první den, dnes je sněhu podstatně více, protože nepřetržitě sněží už 4. den. 






Charliemu se ve sněhu líbí, včera jsem odhrabala kus zahrady, aby měl kam chodit se venčit, ale on stejně lítá v závějích a moc se mu to líbí. A takhle to bílé venku sleduje z okna:

 A nebo spí v pelíšku:


Tak snad tu zimu, která sem konečně dorazila přežijeme v pořádku. Jen je mi líto narcisek, které už kvetly nejen na hrobečku Chlapečkovi. Myslím, že letos si na práci na záhonech budu muset ještě dlouho počkat. Než roztaje ta spousta sněhu, bude to trvat a pak bude na zahradě ne rybník ale asi jezero vody! 

Snad jste v těch mrazech, co jsou u Vás , také všichni v pořádku! Děkuji za návštěvu u mne a přeji Vám všem klidný a pohodový, hlavně v teple strávený víkend. 

středa 21. února 2018

Modroslunečno... a medovník.

Modrá obloha a slunce celé odpoledne. Ač zahrada i trávník jsou plný vody z deště, kterého je stále dost, slunce na obloze dokáže zázraky. Irská děcka hned vytáhla koloběžky a kola a celé odpoledne, po návratu ze školy, běhaly kluci i holky vysvlečení! do triček a po dlouhé době se mezi domky rozléhal jejich křik.Za pár týdnů už to bude každý den, doufám. I s tím sluncem na obloze! Já hezkého, ale pořád chladného dne využila k vyluxování a úklidu vnitřku auta, protože mne čeká pozítří technická kontrola. A protože jsem zítra objednaná k automechanikovi, vím že má rád Marlenku, nepojedu tam zkontrolovat auto, s prázdnýma rukama. Dopoledne jsem strávila v kuchyni a upekla mu domácí medovník . Sobě pak takový maličký, protože mi zbyla trocha krému. Tak snad mu bude moje verze medovníku chutnat.



Kulatý medovník pro automechanika je z pěti kulatých 22cm velkých medových placek, ten můj  ze tří malých obdélníků. A to jsem ještě půlku z toho mého odnesla na návštěvu ke kávě. 




Charlík mne při pečení jako vždy hlídal a čekal, že mi něco upadne. Také jako vždy... Dnes strávil na zahradě skoro celé odpoledne a podle toho také večer vypadal. Do bílého psa měl opravdu daleko... Byla bych moc ráda, kdyby hezké dnešní počasí vydrželo a začal vysychat trávník i záhonky. Do obojího se nedá skoro šlápnout, jak to čvachtá. Moc mi chybí ta práce na zahradě, nemohu se jara dočkat. I když s Charliem to bude asi opravdu zábava!










Ještě Vám chci ukázat profi fotografie Elišky a Adélky s rodiči.

Jsou krásné, že?

Moc se těším, až koupím letenku a Elišku si pochovám v náručí.

Přeji Vám všem dobrou noc a děkuji za Vaše komentáře a návštěvu mého blogu!

pondělí 12. února 2018

Eliška, obraz a dělení...

Týden uběhl jako voda a jsem tu , abych Vám jej popsala.

V pondělí jsem strávila celé odpoledne  s V. a jeho holčičkama. Byly chudinky dost nastydlé, proto i trošičku mrzuté a bylo docela náročné chvílema je něčím zabavit. Protože ve svých 26 měsících se jejich maminka rozhodla je dát do školky, chodí tři dny v týdnu út, st a čt od 9,00 ráno do půl sedmé večer. Je mi jich líto, protože mi připadají ještě malé, aby ve školce trávili víc času , než s maminkou. Protože každé pondělí je už dopoledne odveze k V. a v sobotu také. Ale překvapily mne moc, když začaly spolu zpívat ej, bí, sí ,dí, í, tý , čí.... Za dvou týdnech ve školce už brilantně odpovídají yes... a umí část abecedy. Domů jsem se vrátila opět kolem osmé hodiny, což se vůbec nelíbilo Charliemu. Celý večer jsem pak házela balonkem, aby se vyřádil.

V úterý  se dvě minuty před půlnocí narodila Eliška. 



Vážila 3830 gr a měřila 52 cm. Tady máte celou rodinku! Adélka byla s tatínkem za Eliškou až v pátek a už se sestřičky nemohla dočkat! Sluší jim to spolu, že? No já to obrečela, jako každá správná babička. Přeji Elišce do života jen to nejlepší, ale nejvíc milující rodinu a aby byla zdravá! To je pro ni nejdůležitější! 

Ve středu jsem vzala Charlíka na krátkém vodítku až dolů do města. Byl ze všeho vyjukaný a bál se aut na silnici. Ještě pořád cvičíme venčení na vodítku a několikrát jsem myslela, že se natáhnu na chodník, jak se mi motá pod nohama. A toaletní papír se mu líbí pořád. Tato fotka je sice z minulého týdne, ale tak nějak to vypadá, když se mu podaří ho ulovit!


Ve čtvrtek  jsem byla v Dublinu na kontrole v Dental University Hospital. Zkontrolovali mi po roce moje dásně, protože i v nich jsem měla díky mé nemoci bouličky, ale byly to jen sraženiny krve naštěstí. Přesto mne jednou za rok kontrolují. Zatím je vše v pořádku a některé bouličky asi díky léku na ředění krve zmizely. Ta jedna zbylá bude pod kontrolou...tak zase za rok.

Pátek jsem věnovala úklidu, praní a žehlení a byla nakoupit. Rozhodla jsem se najet na Dělenou stravu a tak jsem si sepsala seznam samých zdravých potravin. Kuřecí maso, bílé jogurty, olivový olej, ořechy, luštěniny, spousta zeleniny , sýry, ovoce a snad se mi ta vánoční kila, asi 4, podaří sundat dělením. Sice musím trochu přemýšlet nad recepty, abych nepomíchala tzv. zvířátkový a kytičkový den, ale zatím to zvládám. Uvidíme , zda budou podle toho vidět i výsledky. Už aby bylo jaro a já mohla začít práci na zahradě a víc se hýbat. problém je, že k léku na ředění krve, který už budu brát do konce života, nesmím spoustu druhů zelené zeleniny a taky to co obsahuje vitamín K. Pokud máte některá z Vás zkušenost s tímto lékem, budu ráda, když mi to napíšete v komentářích. Já totiž ,když sním to co bych neměla, například ledový salát, mám tělo samou modřinu. Vitamín K obsažený v salátu mi totiž s lékem naředí víc, než bych měla mít.Proto nemohu zeleninu v takové míře, jak se v dělené stravě doporučuje a proto i výsledky budou asi u mne pomalejší. 

Sobotní  ráno jsem si  trošku prodloužila v posteli, protože díky sousedce , irce, jsme se s Charlíkem moc nevyspali. Máme společný dvojdomek. Irka Melany půl a já druhou půlku. U nich byla v pátek večer party. Před domem měli celkem pět aut a děti bylo slyšet ještě v půl čtvrté ráno, jak běhají po schodech, křičí a smějí se. Nakonec je všechny uložili do ložnice, která má zed společnou s tou mojí v mé ložnici. Ve čtyři ráno jsem odložila knihu a snažila se usnout. Charlík spal v pelíšku u postele a v půl páté začal hrozně štěkat. Z venku se do ložnice přes závěsy dralo nějaké velké světlo, nebo záře a byl cítit kouř. Vstala jsem a šla k oknu a měla šok. Na předzahrádce u sousedky byla z okna vyhozená hořící velká matrace z postele a hořící noční stolek. Z matrace lítaly kusy hořící pěny, všude okolo, tak jsem popadla župan a letěla dolů, abych odjela od toho ohně s autem na parkoviště na konci slepé ulice, aby mi auto nechytilo. To samé v tu chvíli dělal s jejich auty i sousedčin partner. Asi se mu moc nelíbilo, že jsem to viděla všechno. Myslela jsem si své, nic mu neřekla, ale představa, že by domek začal hořet a tím pádem i můj, byla docela hrozná. Dopoledne byla ohořelá kovová konstrukce přikrytá velikou růžovou dekou s puntíky a během chvíle to někam partner sousedky odvezl. Takže nikdo nic neví, jen já. Hned potom někam odjeli, okna dokořám nahoře v ložnici a dodnes se nevrátili. Od soboty jim  na dvoře svítí nonstop světlo a oni asi odjeli k rodičům, než ložnice vyčichne a pořídí novou matraci. Snad je to poučilo a budou příště děti víc hlídat!
Uvařila jsem si vývar se zeleninou , dušenou mrkev a plátky kuřecího masa, najedla se jela k V. Byly jsme s holčičkama u jezera krmit labutě, pak dostali najíst a šly na chvíli spát a já jela domů vyvenčit Charlíka. Po probuzení mi V. zavolal a jela jsem tam zpět. Stavěly jsme z Dupla a prohlížely nové knížky, které jim V. koupil v charitě obchůdku. A protože mám sklerozu, nafotila jsem obraz, který jsem  dostala od V. ,ale nevložila fotku a tak se pochlubím dnes. Já jsem V. dala 4 obrázky co se líbily jemu a on dal tento mně. Moc se mi líbí!

Neděle byla odpočinková. Venku začalo sněžit a tak krb opět hořel od rána a užívali jsme si s Charlíkem pohodu. 

Koupila jsem si kytku tulipánů, v pátek a tak mi zdobí stůl .


A uvařila zvířátkový oběd. Medailonky z kuřecího, pokryté strouhaným sýrem , pečené v troubě s celerovými hranolkami, dušená mrkev na cibulce ,ochucená lžící sojové omáčky a doma nakládaná zelenina ze sklenice. Pochutnala jsem si.

A Charlík , ten měl vývar z masem a strouhanou mrkví a petrželkou. A chtěl i to moje jídlo, ale měl smůlu. Osolené a kořeněné mu nedám!
A tak smutně kouká!

Přeji Vám všem krásný týden, nám do rána dnes napadlo asi deset čísel sněhu ale určitě nevydrží.
Moc Vám všem děkuji za návštěvu mého blogu a komentáře, které mne vždy potěší!