sobota 9. prosince 2017

Vánoční pečení...

Tak už jsem začala...asi před týdnem. Zatím mám deset druhů. Některé už hotové, některé čekají, až nad párou udělám krém z půl kila másla, který pak budu dochucovat podle potřeby. Ořechy, kávou, čokoládou, karamelem atd. 

Tak jen malá ochutnávka. Některé jsem nestihla ani vyfotit a uložila do chladu, než budou nazdobené a natřené krémem. 





Mám Sacher hvězdičky, ořechy, ořechové mušličky, máslové košíčky s rumovoořechovou náplní, linecké, kokosky, vanilkové rohlíčky. 
Ale s těma jsem dnes uklouzla na schodech a při balancování se půl krabice rozlámalo. I to se stane..
Už jsou namleté, přidala jsem do nich kokos a máslo a pár piškotů, rum a budou kuličky. 
A Vanilkové rohlíčky už jsem zadělala znova. A kávové oválky mocca a pařížské trubičky -těsta čekají na zítra v lednici. A ještě budu dělat Marlenkové kuličky z medových plátů. Chtěla bych i perníčky...jako každý rok. Některé druhy jsou nové a některé z těch, co dělám jsem letos vynechala. 


Můj malý pomocníček, je z mého pečení neštastný, nevěnuji se mu, spíš se mi motá po nohama a knučí. Vyžaduje pozornost, chudinka!

Ještě mne čeká výzdoba, vytapetovat v hostinském pokoji za postelí, dokoupit vše potřebné, zabalit dárky, napsat přáníčka, pomalovat okna vánočním motivem, zabalit a poslat pár balíčků...však to znáte všechny, stejně jako já.

Přeji Vám všem krásnou druhou adventní neděli!

středa 6. prosince 2017

Podzimní výměna

Na blogu u Marty Rejnové jsem se zúčastnila již poněkolikáté  Podzimní výměny. Dostala jsem od šikovné Dany z blogu http://danaolga2014.blogspot.ie/2017/09/87-dala-jsem-si-oddych.html v obálce překvapení, dva šité povlaky na polštáře, v barevnosti hodící se ke mně na sedačku.

Daně ještě jednou moc děkuji, povlaky mi udělaly velkou radost, moc jim to u mne sluší a líbí se i Charlíčkovi, už ochutnával růžky!

Tady kouká trochu vyděšeně, protože ho nutím chodit do větru a deště... to se mu ale vůbec nelíbí!

Já tvořila pro Zdenku z blogu http://zmalechaloupky.blog.cz/1711, v její oblíbené modré barvičce a přidala pro štěstí irského andílka a vosk s přírodní vůní. A podzimní dýni, malinkou.


Moc mne mrzelo, že jsem tvořila v době, kdy jsme s Kesynkou bojovaly s její nemocí a taky bylo víc práce v domečku okolo malování a tapetování a tak dárek , původně vymyslený jsem nakonec musela přehodnotit. Ale od Zdenky jsem dostala pěkný mail s poděkováním, že jsem jí udělala radost. A o tom výměny jsou...navzájem se překvapit a udělat té na druhé straně dárkem radost!
Tímto děkuji i Martě za uspořádání Podzimní výměny a těším se , až bude nějaká další!

Přeji Vám všem krásný adventní čas a já jdu strouhat ořechy na těsta. Už peču cukroví a nějaké Vám ukáži příště. Mějte se krásně, u nás leje jak z konve a do toho fouká silný vítr, tak u té trouby mi dnes bude určitě lépe!


úterý 28. listopadu 2017

Charlíček...





Má se čile k světu... je to rarášek, pořád si chce hrát a energie má tohle štěndo na rozdávání... ! Naučil se vylézt do schodů, ale dolů to neumí, takže pečuje o moji kondici...Třicetkrát za den vyleze nahoru a kníká a štěká: "pojd si pro mne"! Na první fotce je Charlík po návštěvě salonu. Psího. Byl vykoupán, zastřižen-trošičku a ostříhala mu paní Deborah i drápky. Moc se mu to nelíbilo, ale já potřebovala ukázat, jak rozčesávat a jak fenovat jeho krásnou srst. A tak bílý už taky není...na zahradě se mu líbí hlína, kamínky, listy, takže pak vypadá jako čuně.

"Najdi psa..." Já jedu do Dublinu do nemocnice za chvilku, jako doprovod  -pečovatelka , tak tu dnes bude část dne delší Charlík sám. Jsem zvědavá, jakou pohromu tu najdu... 
                                                     
                                                            Krásný den Vám všem!

pondělí 20. listopadu 2017

DIY

Jedna dobrá duše z FB paní Marta z Prahy mi poslala malinké nafukovací balonky, tzv. vodní bomby a tak jsem mohla vyzkoušet  udělat kouličky z bavlněné příze , která se pak po uschnutí lepidla , nasadí na světelný řetěz. 
Potřebovala jsem zmíněné nafukovací balonky, bavlněnou přízi, školní půllitrové bílé tekuté lepidlo, trochu škrobu na záclony-s vůní levandule a trošku vody na naředění. Misku plastovou a gumové rukavice. 
Do pokoje jsem motala na balonky šedočernobílý melír a do kuchyně odstíny béžové. A tady je výsledek... světelný řetěz na ty bežové kouličky musím koupit, tak jsem nafotila zatím pokojové v odstínech šedé. 






Charlíček se mnou "nemluvil". Skoro tři hodiny jsem motala a motala a on ležel nafučený v pelíšku a vůbec se mu to nelíbilo. Však potom jsem házela balonkem a myškou asi dvě hodiny v kuse, abych mu tu mezeru vyplnila. 

Je to rarášek, neposedný ,ale zlatý! Na první fotce jsem ho vyfotila spícího...vzácná chvilka klidu, ale to musím sedět v jeho blízkosti. Jakmile se hnu, je hned vzhůru a jde ihned za mnou. Tento týden začneme trenovat po chvilkách, aby se naučil být sám doma. Tak nám držte palce...

středa 15. listopadu 2017

Obývací pokoj

Poslední měsíce se toho tolik událo v mém životě a smutné chvíle jsem se snažila přebít prací na zvelebení  prostor v domečku. I ten malinký obývák mi s Charlíkem trval trošku déle, protože s šídlem v patách se opravdu špatně maluje i natírá,tapetuje a stěhuje. Pořád jsem musela dávat pozor, aby se mi někde nepřilepil, abych jej nezašlápla, aby neměl hlad a taky se postarat házením míčku o to, aby chvíli spal a já měla na práci klid.
Ale mám radost, cítím se zde dobře a celek se mi líbí. Jen Charlikovi při běhu za balonkem to trošku na nové podlaze klouže, ale je vytrvalý! 






Musím ještě nějak vyřešit kabely za stolkem na televizi, protože Charlie tam pořád leze a musím ho hlídat. To samé budu řešit i u počítače ve výklenku. A včera jsem byla s Charliem v salonu, potřebovala jsem ukázat ,jak mu ostříhat chloupky okolo očí, vysvětlit, jak se pečuje o to jeho jemné chmýří , protože bišonek potřebuje daleko více péče, než potřebovali hladkosrstí Kesynka s Chlapečkem a Tánička s Mášenkou. Nechci nic zanedbat...

Vám všem, co jste mi psaly komentáře k mým nedávným příspěvkům, moc děkuji, jsem ráda, že jste brečely se mnou , nejen ve chvílích smutku, ale i radostí nad mým dárkem. Dojalo mne, kolik z Vás na mne myslelo... díky!

čtvrtek 9. listopadu 2017

Malý princ....Charles

Moc Vám všem děkuji za slova útěchy, brečela jsem při každém Vašem komentáři. Na Kesynku s Chlapečkem nikdy nezapomenu, byli to moje zlatíčka a moc mi pomohli v době mé nemoci, kdy mi nebylo nejlépe, ale díky nim jsem musela ven a chodit na procházky a neměla pak čas přemýšlet nad sebou.
Po probrečené páteční noci bez již obou hafíčků, mne ráno čekalo veliké překvapení. Moji kamarádi, dobré duše, kteří viděli, jak se odchodem Kesynky trápím, mi ráno zavolali, abych uvařila kávu asi za dvacet minut, že jedou na kafíčko. Divila jsem se, proč až za dvacet minut, když bydlí oba ve Virginii.
Když dorazili, káva byla na stole a oni mi mezi dveřma podávali smrdící poblinkanou bundu jednoho z nich. A v té bundě byla zabalená poblinkaná, chundelatá ,bílá (skoro) kulička. Bichon frisé- sedm týdnů staré štěnátko. Pak jsem dostala papír na čip, ampuli od očkování a prý " to je Tvůj dárek k narozeninám. Sice je máš až na Vánoce, ale viděli jsme ,jak jsi smutná, tak jsme najeli 150 km abychom Ti udělali radost. Dej mu jméno a máš zase na patnáct let zábavu! Ten den měl svátek Karel...takže bylo rozhodnuto.

Malé princátko jsem pojmenovala Charles, Charlic, Charlíček. Občas mu řeknu-dost často-Chlapečku a taky někdy Kesynko...zvyk je železná košile. Charlíček byl zablešený, měl špinavá očička, bál se... Tak jsem ho vzala na veterinu pro kapičku proti bleškám, koupila mu šampon, kartáč, nový pelíšek, balonky, speciální vodu na čištění očiček. Omyla mu teplou vodou poblinkané chlupy, protože vykoupat ho smím až příští týden. Až po osmém týdnu věku. A tak zase nespím... Charlíček je divoch. Všechno kouše, tahá, chce ochutnávat...já vystěhovaný obývák v kuchyni a dělala jsem laminátovou podlahu, po vymalování obýváku. Uhlídat tohle malé šídlo je docela problém. Ani v noci moc nespinká, dnes jsme poprvé spali asi od jedné do sedmi v kuse. Jinak je šikovný, chodí čurat a kakat na hadr u dveří... ven prý nesmíme až po třech týdnech, kdy dostane druhou část vakcíny. A tak jsem se s Váma všema, co na mne myslíte chtěla podělit o tuto novinku. Sice jsem byla přesvědčená, že zatím pejska nechci a když ano, že to bude zase stejná rasa , jako byla moje nejdřív Mášenka s Táničkou a pak Chlapeček s Kesynkou, ale osud  to vzal do svých rukou. Tak tohle je on:



V kuchyni má pelíšek po Chlapečkovi, nový dostane až po vykoupání . On je stejně víc u mně na klíně a nebo mi leží na nohách. Když vařím, nebo si sednu, hned je u mne. Bude to zase asi moje klíštátko... a vůbec nevím, jak s ním budu plést... klubíčka se mu moc líbí, už jsou všechna bezpečně schovaná! Tak já jdu zase házet balonkem...už mám okousaný malíček u nohy, než jsem Vám to všechno napsala.

pondělí 6. listopadu 2017

R.I.P. Kesynko

V pátek byl nejsmutnější den. Po několika nocích, kdy jsem s Kesynkou seděla na zemi a hladila ji... a nespaly jsme ani jedna,po třech týdnech zkoušení léků, jsem se rozhodla ji nechat odejít za Chlapečkem. Srdíčko na léky nezabíralo a ona se chudinka během týdne hrozně zhoršila. Zavodněná v bříšku, všude okolo vyhublá, přestala ve čtvrtek pít i přijímat potravu a i vykonávat potřebu. Brečela jsem celou cestu autem k veterináři a celou cestu zpět. Už je s Chlapečkem, kousek od něho na mé zahrádce. Spi sladce, babunko zlatá! Moc mi chybíte oba dva!
Jsem moc ráda, že tu byli se mnou, svobodní a štastní a milovaní tak, jak předtím nebyli !

neděle 29. října 2017

Tapeta na zdi...

Další den...pokračování mé práce s kuchyní...



Myslím, že to nevypadá špatně... jen ty prostřihy tapety byly dost velké, aby se chytil vzor. Než jsem je našla, trvalo to. Nahoře, jakoby komínek, schoval ošklivou hadici od odsávače, který stejně od prvního dne nefunguje, ačkoliv zde byli asi tři rozdílní specialisté na elektriku. Konečně hotovo i s úklidem a jdu spát... dnes budu spát o hodinu déle a mám pocit, že to sakra potřebuji. Moje nohy vypadají jako dva tlusté sloupy, až jsem se lekla... ono to lezení ze židle nahoru dolů -nic moc. Přece jen asi nejsem tak silná ,jak si pořád myslím. K tomu všemu noční směny s Kesynkou, noci má špatné a já nespím s ní...Venku je mlha , hustá, jako mléko. Snad se ráno vyčasí a já budu pracovat na zahradě...potřebuje připravit k zimnímu spánku.